Úryvky z básní Francoise Villona

21. ledna 2018 v 20:45 |  Česká a světová literatura
"Já miloval, to nezápírám,
a miloval bych ještě rád,
teď řemenem však břicho svírám -
a v srdci žal a v břichu hlad,
to je pak těžké milovat;
chceš-li se kochat svými city,
dřív o žaloudek musíš dbát:
neb k lásce hbitý, jen kdo sytý.
(Závěť)


"Kdeže, ba kde je - kdo as ví? -
ta Flora, co kdys v Římě žila;
kde Alkipas, kde Thais dlí,
jež rodnou sestřenkou jí byla;
kde Echo je, ta horská víla,
jíž slova sladce ze rtů jdou,
kde bohyně ta přespanilá?
Ach, kdeže loňské sněhy jsou!"
(Balada o dámách někdejší doby)



"Vem arzenik a olovo tam vlej,
posypej sírou, co se svařilo tu,
nehašeným to vápnem zamíchej,
pak rozkrájej tam propocenou botu
a z židovky tam vetři nečistu;
z malomocného opatři si hlen,
žluč z vlků, lišek, jezevců a fen,
s utrejchem svař to, zalej do aspiku,
aby to bylo hodně ostré jen,
a škvař v tom jazyky svých klevetníků"
(Balada o jazycích klevetníků)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama