Krádež v Damerské vile

31. ledna 2018 v 20:03 |  Vlastní tvorba
Byl pozdní deštivý večer, když do Damerské vili dorazil detektiv Germen se svým týmem. Majiteli vili, vášnivému sběrateli obrazů, se ztratil vzácný obraz madony, který pocházel z 16. století. Policista, který byl na místě činu jako první, vedl Germena a jeho tým na místo činu. Vedl je po dlouhé nádherné chodbě, která se jen leskla čistotou. Detektiv se v duchu pousmál nad představou, jak majitel vili peskuje své služebnictvo, aby bylo všude perfektně uklizeno. Bylo o něm totiž známo, že kromě svých obrazů si velice potrpí na čistotu, zvláště pak na svou dokonale naleštěnou podlahu. Vstoupili do velké místnosti. V místnosti nebyl žádný nábytek. Byl tam jen rudý huňatý koberec a na stěnách visely obrazy. Detektiv si hned všiml prázdného místa na steně, kde chyběl obraz. Začal tedy s výslechem majitele:

"Zamykáte tuhle místnost?" "Ne. Proč bych ji zamykal. Zamyká se zde pouze hlavní vchod a zadní vchod, který vede do kuchyně." "Kdo všechno má klíče?" "Samozřejmě já a můj správce." "Nikdo jiný?" "Ne. Vlastně je ještě jedna osoba, která by u sebe mohla mít klíč. Můj bývalý správce. Byl už starý a nedokázal svou práci řádně vykonávat, musel jsem ho propustit." "A jak to přijal?" "Ne moc dobře." "A myslíte, že by to mohl udělat on? Měl pro to nějaký důvod?" "Co se týče kultury, byl poněkud... řekněme, že v tomhle mel poněkud mezery." "Měl jste obraz pojištěný?" "Samozřejmě. Všechny své cennější obrazy mám pojištěné." "A na kolik byl pojištěn?" "Na dva miliony korun." "A váš správce o této pojistce věděl?" "Samozřejmě. Jako správce věděl všechno." "Napadá vás ještě někdo jiný, kdo by vás o obraz chtěl připravit?" "Na aukci, kde jsem ho koupil o něj měl zájem ještě jeden chlápek. Moc se mu nelíbilo, když jsem mu ho vyfoukl." "A znáte jeho jméno?" "Ne, to bohužel neznám." "To bude pro dnešek vše, děkuji vám."

Detektiv ještě chvíli zkoumal místo činu, když vtom za ním přišel jeden pracovník jeho týmu: "Něco jsme našli. Pojďte se mnou." Na chodbě bylo rozbité okno. Bylo vybité úplně celé, zůstaly jen holé rámy. Detektiv se v duchu pomyslel: "Jak je možné, že mi to rozbité okno uniklo, když jsme šli kolem něj? Asi toho mám za celý den dost." "Manusi, máme už všechny důkazy zajištěné?" "Ano, pane." odpověd vysoký muž s plavými vlasy. Manus byl totiž detektivovou pravou rukou. Jeho úkolem bylo všechno řádně zaznamenat a vyslýchat svědky. "Vyslechl jste všechny?" "Ano." "A něco zajímavého?" "Nic, pane. Snad jen jedna věc... Sloužící se domnívají, že v té krádeží má prsty syn jejich pána" "On má syna?" "Ano. Podle všecho je to pěkné kvítko. Je už dospělý, s otcem nemluví. Služebnictvo vypovědělo, že otci často vyčítal, že má radši svou sbírku obrazů než jeho." "Hm, zajímavé." Potom detektiv se svým týmem odjel.

A co si myslíte vy? Kdo obraz ukradl? Byl to bývalý správce, neznámý muž z aukce nebo majitelův vlastní syn?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stories-of-a-chaotic-mind stories-of-a-chaotic-mind | Web | 3. února 2018 v 18:35 | Reagovat

Hodně zajimavy příběh

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama